Pro pochopení patogeneze laminitidy a souvisejících systémových problémů vede v konečném důsledku ke snížení průměrné délky života domácích koní. Je potřeba porozumět prostředí, pro které jsou koně přirozeně přizpůsobeni. Kulhání a zdravotní problémy domácích koní takřka vůbec neexistují v přirozeném prostředí.
Do tohoto prostředí patří život ve stádě, otevřené prostory a neustálý pohyb 24 hodin denně. Koně jsou adaptováni na tyto podmínky již miliony let evoluce.
Lze si snadno představit, jak s výraznými změnami v ekosystému šly ruku v ruce i následky. V tomto případě, hlavní následky na zvířatech, která byla původně adaptovaná pro cestování na dlouhé vzdálenosti a pak omezena v cestování, jsou významné jako laminitida a další zdravotní problémy související s pohybovým aparátem.
Zatímco dnešní koně domácí, již v hradech nežijí, stále žijí v boxech. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují chov koní – je komfort a pohodlí jejich vlastníků. Mnoho majitelů považuje boxy a podkovy za běžné, dokonce nutné!
Ničivé účinky, které mají na koňském zdraví nejsou všeobecně uznávány. Skutečnost, že domestikované koně často ovlivňují jako kulhání, zdravotní problémy a nedosahují svého přirozeného věku, je důkazem, že nedodržení jeho základních potřeb pro optimální zdraví má ničivý dopad. Účinky znehybnění a nedostatek pohybu nepociťuje pouze pohybový aparát.
Koňské srdce váží 5% jeho tělesné hmotnosti. Tento poměr hmotnosti srdce ku tělesné hmotnosti představuje nejmenší % hmotnosti tělesné hmotnosti všech savců na Zemi. Zdravé kopyto kompenzuje malé srdce koně. Kopyta jsou pomocníci pumpující krev zpět do nohy. Když kůň udělá krok a stoupne na kopyto – expanduje a vyplní se krví. Když kůň krok dokončí hmotnost je vzata z nohy – kopyto kontrahuje a krev je vyhozena z kopytního pouzdra a vrací se zpět do nohy. Tento proces se nazývá „kopytní mechanismus“.
Zdravé, čerpající kopyta pojmou 50% práce za srdeční systém koně. Oběh je vážně snížený a omezen, pokud je kůň nakován a nemůže se dostatečně pohybovat.
Toto omezení provozu negativně ovlivňuje srdeční funkce a metabolické systémy koně. Tato situace vystavuje koně systémovému metabolickému stresu. Přesto „v dnešní době – plné informací, na rozdíl od většiny vědeckých oborů, je péče o koňská kopyta stále silně ovlivněna středověkým pojetím a to i přes všechny moderní vědecké principy.
Důkaz toho je stále velmi rozšířené – podkování. Podkovy nebyly vytvořené lékařskou technikou, která by brala v úvahu, že kopyto roste, ale byly vytvořené středověkou kovářskou dílnou a dodnes přetrvávají v originálním tvaru.
Použití podkovy kontrahuje kopyto ve velmi krátkém čase, přetvaruje kopyto do nesprávného tvaru. Jejich použití nutí vysoce přizpůsobený a vysoce specializovaný orgán – kopyto, přizpůsobit se tuhému danému tvaru a zbaví zvířete citlivosti, tak jako fyziologické cévní podpory činnosti srdce napsané výše.
Kontrahovaný, deformovaný, neohebný tvar kopyta způsobený kováním, je nyní považován za normální našemu veterináři i kováři. Tento patologický tvar kopyta má daleko od fyziologicky správného tvaru stále viděného u divokých koní nebo našich koní žijících v přirozených podmínkách. Tento nesprávný tvar kopyta je hlavní příčinou běžného schvácení viděného u našich koní domácích dnes i denně. Je podstatné, aby se veterináři, podkováři a majitelé koní vzdělávali ohledně příčin laminitidy, jak ji odstranit a předcházet jí. Toto začíná se schopností poznat zdravé kopyto, pochopit negativní důsledky podkov a být schopen opravit patologické kopyta.
Škodlivé účinky podkov jsou již dlouho zdokumentovány. Bracy Clark – veterinář a Ph. Dr. Z London Veterinary College, shrnuje desetiletí vědecké studie kopyt ve své publikace „Esej o znalosti Starověkých národů, respektování umění podkování koní, pravděpodobného doby nabití účinnosti tohoto umění“. Na straně 12, Clarka „Hippodonomia“ píše autor, „Současný systém kování a jeho důsledky, které zřídily tolik zástupů koní, které jistě zjistili příčinu, za sílou popřední nemůže být největší význam v záležitosti lidstva, stejně jako i vzhledem k počtu utrpených zvířat, že ne jeden ze třiceti všech, které jsou vzneseny dožije poloviny jejich přirozeného věku!“
veterinář Wilheim Bleninger zveřejnil ve své knize „Zdravotní péče a první pomoc pro koně“ v r. 1980. Napsal: „nejčastější škody kvůli použití podkov se týkají páteře a navikulární oblasti.“
Většina majitelů koní se o kopyta nezajímá. Slepě důvěřují svým spatně informovaným – i když ne ve špatném úmyslu – podkovářům a veterinářům. Přesto většina veterinárních lékařů dostává poměrně málo školení v zacházení u laminitidy během jejich formálního vzdělávání na škole a dokonce i „koňští veterináři“.
Často je léčba takovýchto kopyt ponechána kováři, který má velmi málo formálního vzdělání a obvykle žádné v oboru biologie. Kvůli tomuto nedostatku pochopení biologie podkováři často léčí kopyto jako inertní mechanický objekt, nikoli jako dynamický orgán.
Nejen, že škodlivé účinky kování jsou ignorovány téměř všeobecně, jeden by mohl vyvodit dojem, že je podkova součástí koně, jako by se zvíře narodilo s ní!
V „Atlasu Anatomie koně, učebnice pro studenty Veteriny „ od Budras (1994) ilustrace anatomie kopyta ho ukazuje už s podkovou přidělanou!
Kromě škodlivých účinků kování, existují i jiné jako moderní postupy ustájení. Víme, jak je v humánní medicíně důležité psychické zdraví.
Psychologické potřeby koně by měly být také splněny. Koně žijí ve stádech, už od jejich vzniku.
Instinkt koni velí, že bezpečí je v číslech, tedy odděleni od stáda evokuje velkou úzkost. Další instinkt je uniknout před predátory a koně potřebují prostor k tomu to udělat.
Koně drženi v boxech („samotka“) na část nebo celý den nejsou schopni vidět, dotknout se, hrát si ani nic podobného se svými členy stáda a to jim způsobuje stres v jejich psychickém zdraví. Kromě toho nejsou schopni uprchnout, když vnímají nebezpečí!
Z výše uvedených důvodů, jak se očekávalo, je četnost onemocnění vyšší u koní chovaných ve stáji.
Frekvence koliky je daleko vyšší a smrtící než u koní v přírodě žijících.
Koňská plodnost je také narušena stresem a nepřirozenými životními podmínkami.
Další výsledky psychické nerovnováhy jsou agresivní chování, úzkost a jiné zlozvyky jako hodinaření, tkalcování, klkání a okusování všeho kolem. Tyto nerovnováhy jsou srovnatelné i u lidí a to pocení, strach, kousání nehtů při nervozitě a vysoký výskyt onemocnění srdce u lidí pod velkým množstvím stresu.
Kromě obecných účinků výše uvedených, může být box toxické místo pro koňské tělo. Koně žijící ve stájích s hydroskopickou podestýlkou absorbující moč. Tato podestýlka vysušuje kopyta, takže již nejsou ohebná a průžná což snižuje schopnost kompenzovat čerpání menšího srdce. Vzduch ve stáji obsahuje velké množství amoniaku, plyn který ničí proteiny.
Kůň spotřebuje 62 l čerstvého vzduchu, produkuje 150 l oxidu uhličitého za hodinu. To způsobuje hromadění CO2 a se současnym nedostatkem kyslíku se mění na oxid uhélnatý. Ze znalosti těchto skutečností můžeme konstatovat, že vedení stáje pro takové sociálně interaktivní zvíře po část nebo celý den je nebezpečné pro jeho celkové zdraví na mnoha různých úrovních.
Díky díky !!!
Nesouhlasim jenom s tim, ze konske srdce vazi 5% telesne hmotnosti. U 600kg vaziciho kone by srdce vazilo 30kg. Spravne je 0,5% tel.hmot. to je 3kg. U kocky, psa je to 1% tel.hmot.
Skoda, ze se z raneho stredoveku spis nez kovani nedochovalo PRAVO UTRPNE.