S růstem počtu koní chovaných „přirozeně“ – mnoha lidmi myšleno pastevně – roste i počet koní obézních a postižených laminitidou. Koně žijí na krásných zelených pastvinách s minimální zátěží – co je na tom špatného? Bohužel ne všichni z nich jsou schopni naše dobré úmysly přežít ve zdraví.

Pastevní laminitidou jsou ohrožení všichni koně bez ohledu na plemeno.

Pravdou je, že naše pastviny se vzdalují od přirozené potravy koní jakožto stepního tvora rodu equus caballus. Naše pícniny jsou šlechtěny a pěstěny pro co největší zisk z chovu mléčného dobytka – pro dojivost a hmotnostní nárůst – a zároveň pro co nejmenší pocit zasycení zvířete – jednoduše, aby pořád hezky papalo a rostlo. Tato pastva je plná fruktanů – rostlinných cukrů, které rostlina získává z fotosyntézy a které si ukládá pro pozdější potřebu. Koňské trávicí ústrojí není uzpůsobeno na trávení většího množství fruktanů, a ty proto začínají kvasit. To narušuje pH a střevní sliznici, umírají „přátelské“ bakterie a přemnožuje se bakterie Streptococcus bovis. To vše vede k tomu, že toxiny a odpadní produkty z trávicího ústrojí se dostávají do krevního řečiště a jím proudí až ke kopytu, kde vzniká zánět hlavní škáry a  narušuje spojení- dochází ke schvácení různého stupně.

Zde je uvedeno pár zákonitostí „jak to funguje s trávou“. Nicméně měli bychom pro naše koně vytvořit takové přirozené podmínky, pro které jsou stvořeni.. vlivem domestikace jsme koním vnutili podmínky, které se neslučují s biologickými potřebami equus caballus…  https://www.kone-naboso.cz/2010/03/%e2%80%9epaddock-paradise%e2%80%9c-aneb-jak-zlepsit-kondici-a-celkove-zdravi/

V mírném podnebném pásu je pastva nejvíce nebezpečná na jaře a na podzim, obzvláště během slunných dnů a chladných nocí (teplota pod 5°C).

Z výzkumů vychází, že pastva je bezpečnější v pozdních nočních hodinách, kdy rostlina není schopná fotosyntézy, a tak spotřebovává uložený cukr (pro dýchání a růst) – od 3. hodiny ranní do 10. hodiny dopolední je v ní hladina cukrů nejnižší. Nejvíce cukrů je v pozdním odpoledni a navečer.

Také záleží na podmínkách, ve kterých máme pastvinu – velká sucha, přetěžování, vykusování ke kořínkům, nedostatek minerálů v půdě – to vše jsou stresující podmínky. Cukr se sice stále vyrábí – jako produkt fotosyntézy, ale kvůli ostatním nedostatkům ho nemůže rostlina spotřebovat a hromadí se v ní.

Máme i různé druhy pícnin, které jsou geneticky předurčeny být „nízko“ či „vysoko v cukrech“, ale konkrétní podmínky tyto dispozice přebijí.

Velmi nebezpečný je jetel bílý a i ostatní jetelovité traviny.

Některé z vás určitě napadají myšlenky typu „Mám koně na pastvině tolik let a nikdy žádný problém nebyl.“ Jsou dvě možnosti, jak toto vysvětlit: za 1. ano, máte pravdu, vaše pastviny přesně odpovídají požadavkům vašich koní a já tiše závidím; za 2. jste si jistí tou „bezproblémovostí“? Jak vypadá kopyto – bílá čára, stěna, klenutost – vašich koní? Jak si poradí s tvrdým terénem? Jakou mají kondici? navazující článek: https://www.kone-naboso.cz/2010/03/kopyto-jako-ukazatel-zdravi-aneb-schvaceni-%e2%80%93-je-vas-kun-v-ohrozeni/

Inspirace byla čerpána z článků Kathryn Watts na www.safergrass.org. a na základě studie Přirozeného koně u AANHCP

Studie světového výzkumníka laminitidy – Dr. Christopher Pollitt and Kathryn Watts, čtěte zde : Laminitis Report Managing Pastures to Reduce Laminits by C Pollitt and K Watts 2010

článek byl publikován na www.equichannel.cz 18.3.2010, děkujeme :)!!!