Každou chvíli slyšíme o zdravém kopytě, o vyváženém kopytě či o kopytě odolném a schopném se bez problémů pohybovat po různorodém terénu. Jak ale takové kopyto vypadá? V první řadě má zdravý střel…

Střelka je velmi důležitou součástí kopyta. Měla by být pevná, zmozolnatělá a většího rozměru. Je to nutné i pro správný kopytní mechanismus.

Zjednodušené schéma kopytního mechanismu

1. Na tomto obrázku je zdravé kopyto se zdravým funkčním střelem. Všimněte si jeho velikosti a pevnosti. Tento střel je pěkně mozolnatý… „zdravý střel = zdravé kopyto“

2. Zde byl střel zbytečně příliš sestrouhán a tím se mu způsobila citlivost, která je nežádoucí, střel takto vystrouhaný bude na kamenitém terénu citlivý. V úpravě střelu se zohledňuje momentální prostředí (mokro/sucho). Jakýkoliv zásah do pevného střelu má za následek citlivost. Pokud by však střel přerůstal a hrozilo by zůstávání nečistot – úprava je žádoucí, ale zase né příliš razantní. Proto by měl úpravu kopyta provádět někdo opravdu znalý problematiky, aby správně zhodnotil postup.

3. Tento střel je nefunkční, velmi zakrnělý, kopyto má přerostlé patky a celkově je nemocné. Stal se také místem pro rozvoj bakterií a hniloby, který samozřejmě souvisí i s nesprávnou výživou koně.

1. Zdravý střel – všimněte si jeho délky. Měl by být dlouhý až do 2/3 chodidla.

2. Na této fotografii můžete porovnat, jak by to být nemělo: střel je příliš malý a jeho důsledky jsme si již vysvětlili.

Hniloba

je v podstatě mykóza – infekční onemocnění způsobené rostlinými mikroorganismy.

Největší problém způsobuje ve střední rýze střelkové. Tento problém je dost často přehlížený a přitom je dost závažný. Takováto infekce může způsobovat těžké problémy v zadní části kopyta „Obyčejná“ infekce střelu tedy může mít zničující následky. Může přejít v rozsáhlé onemocnění zvané „rakovina střelu“, které samozřejmě je léčitelná, ale jen za předpokladu dodržení zmíněných podmínek (strava atd.) 

Jak se starat o střel, aby byl zdravý?

 Z hlediska jeho správné údržby pro něj platí stejné podmínky, a to je správný chov v čistém prostředí . Čistým prostředí máme na mysli neomezený pohyb venku na čisté zemi bez výkalů a pokud možno bez bahna. Dále pak správná úprava, dostatečný pohyb na různorodém terénu a v neposlední řadě správná dieta –  vyvážená biologicky odpovídající strava pro equus caballus!

článek vyšel na www.equichannel.cz 10.3.2010 :)